Skončil nám šestý ročník Moravsko-slezského mapového okruhu. Byl to pro náš fotoklub ročník druhý a byl stejně úspěšným či neúspěšným jako ten první. Vloni i letos jsme skončili na devátém místě a popravdě si myslím, že příští rok tak skončíme také. Ale neúčastníme se takové soutěže s myšlenkou a cílem vyhrávat. Důvodem vstupu našeho fotoklubu do MSMO byla potřeba konfrontace. V úzkém kruhu bychom se mohli plácat po zádech donekonečna, ale my chceme být lepší a lepší. Toužíme se posouvat kupředu a zdokonalovat naše vnímání a schopnosti interpretace vlastního vidění světa formou fotografického obrazu. Z těchto důvodů vidíme účast v takovéto soutěži jako hlavní hnací sílu činnosti fotoklubu samotného. Mnohdy je to právě jen ona „mapa“, která vše drží v pohybu a pohromadě. Pokud se chceme jako jednotlivci v oboru našeho zájmu zlepšovat, potřebujeme kolem sebe mít také lidi v oboru vyspělejší než jsme my sami. Slabším poradíme a pomůžeme v jejich cestě, ale sami potřebujeme moudra jiných k cestě vlastní… Tohle všechno jsou důvody proč tyto soutěže fotoklubů existují a tohle všechno by mělo být to čemu by měly sloužit…

   Ale je tomu opravdu tak? Stačí k tomu všemu autorovi ona pouhá účast? Stačí k tomu, aby se autor vyvíjel, to že jeho práce dostávají maximální známku čtyřku a to v nejlepším případě? Je to to co autorům poví, že tohle a tohle je špatně? A naopak stačí opravdu vítězům to, že byli první? Dává jim to opravdu jistotu, že jdou správným směrem? Neschováváme se za emailovými adresami fotoklubu, místo toho abychom si byli více partnery ve společném zájmu a snaze? Stačí opravdu strohé vyhodnocení mapového okruhu k tomu, aby dalo odpovědi a položilo otázky? Aby posunulo vpřed? Moravsko slezského mapového okruhu. Byl to pro náš fotoklub ročník druhý a byl stejně úspěšným či neúspěšným jako ten první. Vloni i letos jsme skončili na devátém místě a popravdě si myslím, že příští rok tak skončíme také...

Moravsko-slezský mapový okruh 2006/2007

„ZPRÁVA O ČESKÉM ŠVÝCARSKU“

   Skončil nám šestý ročník Moravsko-slezského mapového okruhu. Byl to pro náš fotoklub ročník druhý a byl stejně úspěšným či neúspěšným jako ten první. Vloni i letos jsme skončili na devátém místě a popravdě si myslím, že příští rok tak skončíme také. Ale neúčastníme se takové soutěže s myšlenkou a cílem vyhrávat. Důvodem vstupu našeho fotoklubu do MSMO byla potřeba konfrontace. V úzkém kruhu bychom se mohli plácat po zádech donekonečna, ale my chceme být lepší a lepší. Toužíme se posouvat kupředu a zdokonalovat naše vnímání a schopnosti interpretace vlastního vidění světa formou fotografického obrazu. Z těchto důvodů vidíme účast v takovéto soutěži jako hlavní hnací sílu činnosti fotoklubu samotného. Mnohdy je to právě jen ona „mapa“, která vše drží v pohybu a pohromadě. Pokud se chceme jako jednotlivci v oboru našeho zájmu zlepšovat, potřebujeme kolem sebe mít také lidi v oboru vyspělejší než jsme my sami. Slabším poradíme a pomůžeme v jejich cestě, ale sami potřebujeme moudra jiných k cestě vlastní… Tohle všechno jsou důvody proč tyto soutěže fotoklubů existují a tohle všechno by mělo být to čemu by měly sloužit…

   Tyhle myšlenky a ještě spousta jiných se mi honí hlavou od slavnostního vyhodnocení v Uničově. Letošní mapa měla spoustu organizačních nedostatků. Na tom se shodneme jistě všichni a myslím, že ani pořádající fotoklub Olomouc nechtěl zpochybňovat výtky ze strany poškozeného fotoklubu Uherského Brodu, ani ze strany váženějších zakládajících členů… Ano, olomouckému fotoklubu lze vytknout jistou nedůslednost, veškerou vinu však svalovat na pořadatele nejde! Jistá ležérnost se projevila více či méně u všech zúčastněných, ať si o tom každý myslíme co chceme. Na druhou stranu pochvalme to co se podařilo a bylo přínosem. V roce 2007 pořádající Fotoklub Ostrava vydal krásný katalog vybraných fotografií s výsledky soutěže. Jistě je to památeční publikace do knihovny, která má své kouzlo a půvab. Jsem opravdu rád, že jeden vlastním. Fotoklub Olomouc ale vnesl do soutěže z mého hlediska progresivnější věci. Disk CD s hodnotícími tabulkami a hlavně všemi fotografiemi, které jsme nějakým způsobem hodnotili a které jsme si už ani všechny nepamatovali. Díky tomu máme zpětnou možnost znovu hodnotit, revidovat, konfrontovat, přemýšlet. A úplnou lahůdkou pak bylo vystoupení pana docenta Jindřicha Štreita!!! Těch zodpověřelezli zábradlí a po stěně tunelu, kterým jsme těsně před mříží prošli, vylezli o patro výš. Tak jsme stanuli na náhorní plošině pod obloukem Pravčické brány! (Nikomu nedoporučuji stejný postup.)...

   Skončil nám šestý ročník Moravsko-slezského mapového okruhu. Byl to pro náš fotoklub ročník druhý a byl stejně úspěšným či neúspěšným jako ten první. Vloni i letos jsme skončili na devátém místě a popravdě si myslím, že příští rok tak skončíme také. Ale neúčastníme se takové soutěže s myšlenkou a cílem vyhrávat. Důvodem vstupu našeho fotoklubu do MSMO byla potřeba konfrontace. V úzkém kruhu bychom se mohli plácat po zádech donekonečna, ale my chceme být lepší a lepší. Toužíme se posouvat kupředu a zdokonalovat naše vnímání a schopnosti interpretace vlastního vidění světa formou fotografického obrazu. Z těchto důvodů vidíme účast v takovéto soutěži jako hlavní hnací sílu činnosti fotoklubu samotného. Mnohdy je to právě jen ona „mapa“, která vše drží v pohybu a pohromadě. Pokud se chceme jako jednotlivci v oboru našeho zájmu zlepšovat, potřebujeme kolem sebe mít také lidi v oboru vyspělejší než jsme my sami. Slabším poradíme a pomůžeme v jejich cestě, ale sami potřebujeme moudra jiných k cestě vlastní… Tohle všechno jsou důvody proč tyto soutěže fotoklubů existují a tohle všechno by mělo být to čemu by měly sloužit… zených otázek……a těch položených……. Nemůžu mluvit za všechny kteří byli přítomni, ale na mne to působilo. Najednou tvůrčí myšlenky, které mě v hlavě jen šimraly, začaly řvát, bourat mantinely a práskat bičem do spřežení fantazie!

   Pan Štreit neříkal: "Tak se to má dělat!!!". Naznačoval, odhaloval různé spojitosti a vícero úhlů pohledu. Otvíral to co v nás je zavřeno a vybízel: „pusťte to ven!“ Nastavil mapovému okruhu zrcadlo, my poslouchali a přemýšleli. Nezapomeňme na ty myšlenky, které nám prolétly hlavou! Jsou to zrovna ty, které mohou nám i MSMO jen pomoci.

e-mail: marek.novak@gmail.com